Rozchod rodičů a nová soudní praxe na Okresním soudu Brno-venkov

Rozchod je pro každého z nás velmi bolestné téma. A co teprve, pokud se ze vztahu narodí děti! Jsou to právě ony, na něž by rodiče měli myslet především. Jako partneři se rodiče sice rozejdou, ale rodiči svých dětí zůstávají dál. Měli by si uvědomit, že nejen oni jako dospělí, ale i ty děti prožívají nelehké období. Rodiče by o nové situaci měli se svými dětmi mluvit, měli by jim naslouchat a pomoci jim překonat toto bolestné období. Bohužel často dochází k tomu, že se svými dětmi nemluví, neptají se jich, co potřebují, upozaďují je, aby mohli vést válku s druhým rodičem a mohli si dělat vzájemně naschvály. Často místo vlastních dětí řeší majetkové vypořádání.  Jako Orgán sociálně-právní ochrany dětí (dále jen OSPOD) býváme často přímými účastníky těchto půtek. Rodiče často mívají své děti jako zbraň vůči druhému; nejvíce tím ale ubližují právě dětem, aniž si to uvědomují. Není neobvyklé, pokud je jeden z rodičů tlačen do nevýhodné dohody o dětech kvůli majetkovému vypořádání. Často je bohužel také slyšet, jak jeden rodič říká druhému, že mu děti bude “půjčovat”, jak určí on; pokud nezaplatí “alimenty”, že mu děti “nepůjčí” apod. Rodiče si ani neuvědomí, že o svých dětech hovoří jako o knížkách, které si mohou půjčit v knihovně; jako by rodičovství fungovalo na bázi výpůjční doby.

Dítě má právo vyjádřit se ke všemu, co se ho týká, aktivně se podílet na rozhodování o své budoucnosti, má právo být informován a také být slyšen. Na tato práva rodiče často zapomínají a mají tendenci za děti sami rozhodovat.

Další věcí, se kterou se často jako OSPOD setkáváme, je to, že rodič, který má dítě svěřeno rozsudkem soudu do své péče, má pocit, že může o důležitých věcech týkajících se dítěte rozhodovat bez druhého rodiče. Opak je však pravdou. Rodičovská odpovědnost náleží oběma rodičům a měli by ji vykonávat ve shodě. Její součástí je mimo jiné i osobní styk s dítětem, určení místa bydliště dítěte, zajišťování výchovy a vzdělání apod. Pokud se rodiče na záležitosti, která je pro dítě významná, nedohodnou, rozhoduje na návrh jednoho z nich soud. Dle Občanského zákoníku se za významné záležitosti považuje určení místa bydliště dítěte, volba vzdělání, pracovní uplatnění dítěte a závažné léčebné zákroky. Z toho vyplývá, že rodiče v zájmu svých dětí musí spolupracovat, kooperovat a efektivně mezi sebou komunikovat. Rodič, který má dítě svěřeno do své péče, nemá navíc žádná práva k dítěti oproti druhému rodiči. Zákon nezná pojem „výlučná péče“. Rodič, který s dítětem žije, zajišťuje běžný chod domácnosti, má na starost dennodenní záležitostí dítěte, odvádí ho do školky, dohlíží nad školní přípravou, dbá o jeho zdravotní stav apod., fakticky se o dítě stará a řeší běžnou denní rutinu. K tomu však má povinnost umožňovat styk dítěte s druhým rodičem, aby i on se mohl podílet na výchově svých dětí, nesmí ve styku bránit a je povinen o podstatných záležitostech dítěte druhého rodiče informovat.

Války rodičů o děti se stávají stále častějším jevem, jejich urputnost a neústupnost prodlužují soudní řízení. V zájmu dětí je, aby se rodiče na péči, výživě a styku dohodli co nejdříve, aby rozchod rodičů děti pocítily co je nejméně, a také, aby děti samotné věděly, jak bude jejich máma a táta fungovat dál, s kým budou bydlet, jak se s kterým rodičem budou vídat, kam budou chodit do školy apod.

S ohledem na výše uvedené činí Okresní soud Brno-venkov za součinnosti dalších aktérů tzv. opatrovnického řízení (soudci, sociální pracovníci na OSPODech, advokáti, psychologové, mediátoři apod.) kroky k zavedení tzv. COCHEMSKÉMU MODELU, ve kterém se klade velký důraz na smírné řešení sporu a proaktivní přístup v soudním řízení. V případě, že se rodiče nedohodnou, budou OSPODem odesláni na edukaci, mediaci či terapii. Soud poté bude zohledňovat, jak každý z rodičů přistupuje k řešení situace. Dohoda rodičů je totiž prioritou a výrazem odpovědného přístupu rodičů k řešení situace po rozpadu vztahu. Pokud se rodiče v zájmu dětí dohodnou, soud jejich dohodu schválí. V případě dohody bude opatrovnické řízení velmi rychle vyřízeno. Pokud se však rodiče nebudou chtít dohodnout, budou muset počítat s delším soudním řízením, absolvováním edukace, mediace či terapie a také procesem podrobného dokazování (zjišťování poměrů rodičů, nařízení znaleckého posudku apod.).

Jako sociální pracovníci OSPOD vás tímto chceme informovat o zavádění nové soudní praxe opatrovnického řízení a motivovat vás k tomu, abyste se jako rodiče v zájmu dětí dohodli pod mottem: “Pojďme se slušně domluvit na rozchodu”.

09. 07. 2019, za OSPOD MěÚ Ivančice Mgr. Lucie Kratochvílová, DiS.